MUDr. Oto Košta, Ph.D.


(rozhovor pro časopis Playboy - vydání listopad 2010 - strana 1 ze 3)


ŽÍT, UŽÍT, PŘEŽÍT
text: Petr Bošnakov
foto: Michal Erben, Ladislav Galgonek, MUDr. Jaromír Bertlík

Nemusím doktory medicíny. Asi je to dáno tím, že jsem od nich v minulosti až na pár drobností (zlomeniny a tržné rány) nikdy nic moc nepotřeboval. Navíc, kdykoli jsem v minulosti některého z nich navštívil, bylo mi řečeno, abych nekonzumoval alkohol, nekouřil doutníky a vyhýbal se stresu. Postupem času jsem dospěl k přesvědčení, že k podobným diagnózám není zapotřebí studia dvanácti semestrů medicíny a několika atestací.

SVĚTLO NA KONCI TUNELU
Stejně jako řada mých známých, většinou z řad vyznavačů „playboyovského“ životního stylu, jsem nabyl dojmu, že odejít z tohoto světa ve sto letech jako zdravý asketa není nic pro mě. Mimořádně zprofanovaný pojem „zdravý způsob života“ jsem postupně přestal vnímat úplně. Jenže jsem objevil MUDr. Otu Koštu, Ph.D., z Olomouce. Přesněji řečeno jeho knihu o zdravém životním stylu, kterou napsal spolu s MUDr. Bertlíkem, českým lékařem dlouhodobě žijícím v Torontu, jež se zařadila mezi bestsellery. A najednou jsem měl dojem světla na konci tunelu. Nikdy jsem totiž nenarazil na publikaci o životním stylu obsahující citát nejslavnějšího Brita historie Winstona Churchilla: „Alkohol mi víc dal, než vzal.“ Světlo se ještě víc přiblížilo po několika minutách setkání s doktorem, když jsem se dozvěděl, že skutečná racionální výživa nemá nic společného s vegetariánstvím a podobnými extrémy. „Sir Churchill rozhodně neproslul jako velký stoupenec zdravého životního stylu, přesto se dožil vysokého věku. Zřejmě to bylo dáno také tím, že pokud konzumoval alkohol ve větším množství, vsadil vždy na kvalitu, což by mělo platit i dnes. A tvrdím, že pít v rozumné míře kvalitní alkohol je pro lidský organismus i psychiku lepší než být sveřepý abstinent,“ říká známý olomoucký lékař a přidává zajímavý životní příběh z dob svého působení na patologii. „Zkušený pan primář nám s oblibou dával pitvat těla místních desperátů. Vždycky se nás ptal, co vidíme. Jako nezkušení hoši jsme šli vždy po zničených játrech, žaludečních vředech, poškozené slinivce či ledvinách. Zkušený patolog nám ale s oblibou demonstroval velmi zachovalé


MUDr. Oto Košta, Ph.D., uznávaný odborník v oblasti zdravého životního stylu

zdravého životního stylu není od věci přiblížit několik zlomových událostí jeho profesního života. Asi žádný kolega doktora Košty se nemůže pochlubit tím, že svou kariéru zahájil po studiu dvěma roky strávenými v pitevně v Hradci Králové. Jiné místo nebylo v roce 1982 kvůli komunistickým směrným číslům k mání. Dnes, po takřka třech desetiletích, nedá na uvedenou zkušenost dopustit. „Nádhera. To, co jsem na fakultě viděl z rychlíku přes rameno kolegy, jsem si najednou mohl osahat. Mozek, plíce, bronchy. Viděl jsem, jak vypadá infarkt. Nejvíc mě fascinovalo, když nedopadly těžké operace a na pitevně se sešli zkušení chirurgové, kterým neméně zkušení patologové kreslili na tabuli, jak všechno mělo vypadat,“ vzpomíná na léta strávená v poněkud ponurém prostředí. Po dvou letech se začínající patolog rozhodl pro změnu prostředí. V novém působišti chtěl být nejdřív gynekologem, eventuálně internistou. Směrná čísla však rozhodla o postu závodního lékaře a poté šéfa celého střediska. Jak se ukázalo později, původní východisko z nouze prospělo

cévy, které dosti náročným životním stylem nijak neutrpěly.“ Mimořádně pozitivní dojem z pana doktora nenabourala ani jeho slova o tom, že kouření, tedy i mé oblíbené doutníky, neprospívají ani v malé míře ničemu. Oba jsme se pak shodli na tom, že vyhýbat se stresu nemá chybu. V dnešní dynamické

"Tvrdím, že pít v rozumné míře kvalitní alkohol je pro lidský organismus i psychiku lepší než být sveřepý abstinent."

době je to však nemožné. Proto nebude na škodu se po předchozí konzultaci s lékařem věnovat pohybovým aktivitám jako alternativnímu ventilu nahromaděného napětí.

ČÍM JSEM BYL, BYL JSEM RÁD
Pro lepší pochopení naturelu dnešního vysoce ceněného odborníka v oblasti

budoucí kariéře. V roce 1993 totiž přišel další zlomový bod, a to vítězství v konkurzu na tříměsíční stáž v Izraeli a otevření vlastní privátní ordinace. Díky tomu se mohl po poznání prahnoucí mladý lékař seznámit se světově proslulou kardiovaskulární rehabilitací, které šéfoval slovenský profesor Kelermann. „Nevím, čím to, ale když jsem ... další strana

 
Strana 1 Strana 2 Strana 3 Strana 4
Strana 5 Strana 6 Strana 7 Strana 8
Strana 9 Strana 10 Strana 11